Jak si správně přát, mluvit a myslet – vědomá síla slova a myšlenky
Možná už jste slyšeli, že „myšlenky tvoří realitu“ nebo že „pozor na to, co si přejete – mohlo by se vám to splnit“. Ale co to vlastně znamená v praxi? A jak s touto silou zacházet vědomě a laskavě, aniž bychom si vytvořili tlak na dokonalost?
V tomto článku se podíváme na to, jak funguje naše mysl, jak s ní komunikovat a proč na způsobu, jakým mluvíme – nejen s ostatními, ale hlavně sami se sebou – záleží mnohem víc, než se zdá.
Slovo jako semínko
Každé slovo, které vypustíme do světa (nahlas i vnitřně), je jako semínko. Zaséváme jím do prostoru energii – strachu, naděje, důvěry, odporu, lásky… a podle toho, čím je semínko vyživené, takový bude i jeho výhonek.
Například:
- „Tohle nezvládnu.“ – Semínko pochybnosti.
- „Zvládnu to, i když zatím nevím jak.“ – Semínko důvěry.
Nejde o to, popírat realitu nebo si všechno „malovat na růžovo“. Jde o to, kam chceme směřovat svou pozornost a energii.
Jak si správně přát
- Buďte konkrétní – ale otevření.
Přání typu „chci být šťastný“ jsou krásná, ale neurčitá. Zkuste je zjemnit:
„Přeji si prožívat více klidu, radosti a naplnění v každodenním životě.“
Zároveň nechte prostor pro to, jakým způsobem vám to přijde. Život někdy překvapí krásněji, než bychom si sami dovolili představit. - Přejte si v přítomném čase.
„Přál bych si, aby jednou...“ je jako kdybychom to pořád odkládali do budoucna.
Zkuste místo toho: „Otevírám se životu v lehkosti. Dovolím si přijímat podporu. Cítím v sobě klid.“ - Přejte si ze srdce, ne z nedostatku.
Touha z hladu („až budu mít... pak budu šťastný“) vytváří napětí.
Přání z vděčnosti („děkuji za to, co ke mně proudí – a zvu k sobě víc“) je jako magnet.
Jak správně mluvit – k sobě i k druhým
Slova mají vibraci. Není náhoda, že se říká „slova mohou léčit, nebo zraňovat“.
- Slova jako nástroj lásky:
„Děláš, co můžeš.“ „Věřím ti.“ „Je v pořádku být unavený.“
Taková slova hřejí, rozvolňují a otevírají prostor pro důvěru. - Slova jako brána k uzdravení:
Místo: „Já to nezvládnu.“ si zkuste říct: „Učím se zvládat to krok za krokem.“
Místo: „Já vždycky všechno pokazím.“ zkuste: „Mám právo chybovat a učit se.“
Slova nejsou jen informace. Jsou energie, která se zhmotňuje ve způsobu, jak se cítíme.
Jak správně myslet – a proč to nejde silou
Naše myšlenky nejsou nepřátelé. Jsou často jen naučenými reakcemi, nahranými programy. Někdy se snaží chránit nás před bolestí, neúspěchem, odmítnutím. Často korespondují s tím, co nám od malička opakovali naši rodiče či prarodiče.
Místo potlačování svých myšlenek zkuste:
- pozorovat, jaké věty se vám v hlavě nejčastěji opakují
- a pak je vědomě přepisovat na laskavější verze
Např.:
- „Nejsem dost dobrý“ → „Jsem na cestě. A to je v pořádku.“
- „Nikdy to nebude jiné.“ → „Nevím, jak to bude, ale jsem otevřený novému.“
- „Musím být silný.“ → „Můžu být sám sebou.“
Myšlení se nezmění přes noc. Ale vědomý přístup k vnitřnímu dialogu je jako ladění rádia. Postupně si naladíte novou frekvenci.
Mluvit jinak znamená žít jinak
Když začnete mluvit a myslet s větším vědomím, začne se proměňovat i vaše realita. Možná si toho nevšimnete hned. Ale jednoho dne zjistíte, že se cítíte klidněji. Že si víc věříte. Že vás tolik nerozhodí slova jiných.
A že vaše přání už nejsou jen slova – ale energie, která proudí.
Závěrem: Síla slova je dar. Užívejte ho vědomě.
Slovo je jako kouzlo. Myšlenka jako paprsek. Nepotřebujete být dokonalí, abyste změnili svět. Stačí, když začnete měnit sebe.
- Naslouchejte tomu, jak se svým vnitřním světem mluvíte.
- Přejte si srdcem.
- Mluvte s úctou – i sami k sobě.
- A dovolte si důvěřovat, že i malá změna v jazyce může proměnit celý tón vašeho života.
Pokud vás téma zajímá víc, můžeme se mu věnovat na osobní konzultaci – a společně hledat, jak si přejete žít. Ne slovy, ale celým svým bytím. Stačí nám napsat. Rádi vás doprovodíme.